KRÁLÍCI

Původ králíků

Králík domácí je monofyletického původu.Vznikl z divokého králíka a byl zdomácněn v jihozápadní Evropě koncem starověku.Dnes je chováno mnoho plemen, která se liší zejména barvou,raností, velikostí a užitkovostí.Králík patří k nejplodnějším druhům zvířat, je chovatelsky nenáročný   a přináší mnohostranný užitek.

Kosterní soustava

Kostra hlavy,krku, trupu, hrudních a pánevních končetin vytváří podklad pro svalovou soustavu a ochranu některých dalších částí králičího těla.

KOSTRA králíka má 212 kostí.Mohutně jsou vyvinuty obratle bederní páteře, kosti pánve a pánev. končetin pro dobrou motoriku.Hmotnost kostry je kolem 12% z celkové hmotnosti těla.Nejintenzivnější vývoj kostí je ve 4-6měsíci.V tomto období je nutné podávat plnohodnotnou na vápník a fosfor bohatou stravu. Ke správné tvorbě kostí pomáhá i vitamín D.

Zvláštní postavení mezi kostmi těla mají zuby.Chrup dospělého králíka má 28 zubů, mláďata se rodí se 16 zuby.

V horní části má dospělý králík pár velkých dlátovitých trvale dorůstajících řezáků a za nimi pár malých řezáků, 3 páry stoliček a 3 páry zubů třenových.

V dolní čelisti nemá malé řezáky a chybí jeden pár zubů třenových.

Anatomické uspořádaní kloubů umožňuje pohyb dolní čelistí do stran, nikoliv dopředu.Tzn.potrava je rozmělňována pohyby dolní čelisti do obou stran.

Trávící soustava

Dutina ústní - významnými orgány jsou zuby, jazyk a pysky. Rozmělněná a prosliněná potrava putuje dále do hltanu a jícnu poté do žaludku, který je jednokomorový a má objem podle stáří a plemene kolem 50 - 200 cm3. Leží převážně v levé polovině břicha a přiléhá k bránici a játrům. Králík nezvrací a ani mu neodchází plyny análním otvorem.

Střeva - tenké střevo - dvanáctník a lačník kolem 3m. Tlusté střevo má délku 120 -150 cm. Do dvanáctníku ústí žlučovody z jater a vývod slinivky. Natrávená potrava putuje z tenkého do tlustého střeva poté přechází v konečník a poté do řitního otvoru který je uzavřen svalnatým svěračem.

Játra - produkují fermenty žluči pro dobré trávení a jsou čistící stanicí těla.

 

Nervová soustava

Centrální nerv.soustava

Je tvořena míchou, mozkem, a periferními nervy, řídí činnosti které jdou ovládat vůlí.

Vegetativní soustava

Řídí vůlí neovladatelné funkce(činnost srdce,dýchacího centra apod.)

Smyslové orgány - králík má dobře vyvinut sluch,a čich, hmatové chlupy.Při rozmnožování jsou důležité pachové vjemy (feromony)

Oběhový systém

Tvoří - krev, cévy, soustava mízních uzlin a slezina. Srdce pulzuje 120 - 150 pulzů/min. zajišťuje tím oběh krve v celém těle a tím i okysličování tkání a přenos živin, vylučování zplodin metabolismu. Teplota je mezi 38.5 - 39.5 C. Krev - představuje kolem 5-7% hmotnosti.Význam má při regulaci uvedených funkcí ale zajišťuje i obranu proti nákazám.Pro správnou funkci organismu jsou významné i mízní cévy a mízní uzliny .Ve slezině dochází k zániku většiny červených krvinek a je zásobárnou krve.

Pohlavní aparát

Samčí pohlavní orgány - párová varlata a nadvarlata, přídatné pohlavní žlázy, prostata, šourek, a pyj.Spermie jsou nejmenšími buňkami v těle a vytváří se v kanálcích varlat uložených v kožních vacích šourku.Objem ejakulátu je cca 0.2-3 ml v 1mm čtverečním je 150.000 - 2 000000 spermií.

Samičí pohlavní orgány - párové vaječníky, vejcovody, děloha, pochva a vulva.Ke spojení spermií a vajíčka dochází po nakrytí samcem kdy ejakulát proniká do vejcovodu a tam se spojí. Říje u králíků je provokovaná tzn.vajíčka se uvolňují až po páření!

Králice má dvojitou dělohu kdy se může stát že při dodatečném oplození dalších vajíček již v průběhu březosti se narodí mláďata ve dvou termínech.

Kůže

Králičí kůže se skládá z vlastní kůže a podkoží.

Vlastní kůže se skládá z povrchové, velmi tenké vrstvičky (asi 25 tisícin mm) nazývá se pokožka.

Pod pokožkou je silnější vrstva vlastní kůže zvaná škára.Ve škáře koření chlupy a  mazové žlázy.

Podle tloušťky a délky chlupů rozlišujeme: Pesíky, polopesíky a chlupy podsadové.

LÍNÁNÍ – je výměna srsti. Záleží na stáří, kondici králíka a hlavně na počasí. Dospělí králík líná 2x do roka. Od září do listopadu je shazována letní srst. Poté narůstá hustá, dlouhá a jemná zimní srst.

Do kožní soustavy patří i drápy ,žlázy (potní mu chybí) má pachové.

Smyslové orgány

Zrak - Králičí zrak je uzpůsoben především k tomu, aby rychle zjistil blížící se nebezpečí - ať už přichází z kteréhokoli směru. Jeho oči jsou posazeny poměrně vysoko a ke všemu na stranách hlavy. To králíkovi umožňuje vidět skoro v rozsahu 360 stupňů, stejně tak jako vysoko nad hlavu. Má to však jeden háček - přímo před obličejem nevidí nic. To však vyrovnávají uši a nozdry. Důsledkem tohoto posazení očí se jeho zorné pole v jednom místě překrývá. Tento centrální slepý bod králíkovi neumožňuje prostorové (3D) vidění blízkých objektů. Králíci mají rovněž omezené vidění barev.

Sluch - králík slyší perfektně, má velké citlivé uši, které může otáčet nezávisle na sobě a tak zaznamenat nejen tichý šum, ale i místo, odkud přichází. Nezpůsobujte mu ale nepříjemnosti velkým hlukem (křik nebo pronikavé ptačí hlasy mu rozhodně nejsou příjemné).
Čich - nejvyvinutější smysl. Jeho čenich je neustále v pohybu. Disponuje více než 100 miliony čichových buněk, tudíž cítí i ten nejslabší pach. Proto se králíci, jak divocí, tak domácí, dorozumívají svými pachy a neustále značkují (nebojte, vy to necítíte).
Chuť - Má 8000 chuťových buněk (pes jich má 6x víc), to však ještě neznamená, že nemá své oblíbené pokrmy. Na druhou stranu, rozlišit jedovaté rostliny od dobrých, to je už nad jeho možnosti.
Hmat - králíkovy hmatové vousky šířkou odpovídají šířce těla. Nachází se také nad očima a na bradě a králík se podle nich dovede orientovat  i ve tmě. Nemá však rád, když mu na vousky šaháte.